Hannah Montana je americkýtelevizní seriál nominovaný na cenu Emmy, který se začal vysílat 24. března 2006 na Disney Channel. Seriál se zaměřuje na život dívky žijící dvojím životem: přes den je průměrnou dospívající dívkou Miley Stewart (hraje ji Miley Cyrus) a v noci je mladou popovou hvězdou Hannah Montana. Svou identitu musí ukrývat před veřejností, kromě jejích nejbližších přátel a rodiny.

Třetí série měla na Disney Channel premiéru 2. listopadu2008 a její nové díly se stále vysílají. Dne 10. dubna2009 měl ve Spojených státech premiéru film Hannah Montana: The Movie.

Čtvrtá a poslední série seriálu Hannah Montana (uváděná jako Hannah Montana: Forever) byla poprvé vysílána na americkém Disney Channel 11. července 2010. Natáčení začalo 18. ledna 2010 a bylo ukončeno 14. května. Toto je jediná série, která je natočena v HD (720p), formát 16:9. Ve čtvrté sérii již Mitchel Musso nepatří mezi hlavní postavy, ale v seriálu by se měl ještě několikrát objevit. V Česku se ,podle oficiálních zdrojů, "Hannah Montana: Navěky" bude vysílat poprvé 18. září 2010 na českém Disney Channel.

Hannah Montana
Žánr	Teen sitcom/Rodinný
Námět	Michael Poryes Richard Correll Barry O'Brien
Hrají	Miley Cyrus Emily Osment Mitchel Musso Jason Earles Billy Ray Cyrus Moises Arias (2+)
Úvodní znělka	"The Best of Both Worlds Movie Mix" (3+)
Skladatel(é) znělky	Matthew Gerrard Robbie Nevil
Země původu	Spojené Státy
Jazyk(y)	anglický
Počet epizod	92 (Seznam epizod)
Produkce
Vedoucí výrobce(i)	Steven Peterman Michael Poryes
Kamera	Video-záznam, multi-kamera
Doba jednoho dílu	23-24 minut
Produkční  společnost(i)	It's a Laugh Productions Michael Poryes Productions Disney Channel Original Productions
Televize
Kanál	Disney Channel (USA) Disney Channel (ČR)
Formát obrazu	480i (SD), 720p (HDTV, série 4)
Poprvé vysíláno	24. března 2006 – současnost
Externí odkazy
Oficiální stránka
Hannah Montana na CSFD.cz

Seriál vytvořil Michael Poryes, který byl pověřen spoluprácí na výrobě a také spoluvytvářel další hit Disney Channel Original Series That's So Raven. Seriál produkoval I'ts a Laugh Productions, Inc., ve spolupráci s Disney. Natáčen byl v Tribune Studios v Hollywoodu, v Kalifornii.

Nápad pro tento seriál byl založený na episodě "Goin' Hollywood", již zmiňovaného seriálu That's So Raven a měla být pilotní epizodou pro sitcom nazvaný Better Days, který měl být o dětské hvězdě stejnojmenné populární TV show, která se snaží chodit do normální školy. Tento nápad byl později použit pro epizodu "Nový kluk ve škole". Další názvy seriálu, o nichž se uvažovalo byly The Secret Life Of Zoe Stewart, Popstar life! a Alexis Texas. Finalista American Juniors Jordan McCoy a popová a R&B zpěvačka JoJo (která nabídku na roli odmítla) vybírali představitelku pro roli Zoe Stewart. Miley Cyrus se nejdříve ucházela o roli "nejlepší kamarádky" Lilly Romero, později změněné na Lilly Truscott, ale mysleli jsi, že by byla lepší pro hlavní roli, a tak zkusila casting na roli Zoe Stewart/Hannah Montana. Zoe Stewart byla později změněna na Chloe Stewart, změněnou na Miley, když získala roli. Jména Hannah Montana byla také mnohokrát změněna. Tři předcházející jména byla Anna Cabana, Samantha York a Alexis Texas.

V prosinci 2006 Disney oznámil, že plánuje vydat produkty související s Hannah Montana, mimo jiné např. oblečení, šperky a panenky ve vybraných prodejnách. Play Along Toys vydalo Hannah Montana módní panenky, zpívající panenky a panenku Miley Stewart a další zboží v srpnu 2007. Více Hannah panenek bylo vydáno v listopadu, společně s Lilly, Oliverem a později Jakem Ryanem panenkami. Staly se jedněmi z nejvíce populárních vánočních hraček v roce 2007. Nedlouho poté byla potvrzena přinejmenším alespoň jedna další série Hannah Montana na Disney Channel. Natáčení druhé série započalo v prosinci. Nová série měla premiéru v dubnu v roce 2007, kde je již Miley na střední škole. Při vypuštění High School Musical 2 Extended Edition, Jason Earles potvrdil, že natáčení druhé série bylo dokončeno.

Podle Daily Dispatch, přitáhly TV série v roce 2008 k obrazovkám 200 miliónů diváků. "Kdyby byli diváci Miley zemí, byli by pátou největší národností na zemi, hned po Brazílii". Od února 2008, začala být licence na seriál velmi důležitá, takže Disney svolal mezinárodní setkání k diskuzi o budoucnosti seriálu. Všechny obchodní segmenty byly na setkání reprezentovány.

Úvodní znělka

Úvodní píseň Hanny Montany je "The Best of Both Worlds" byla napsána Matthewem Gerrardem a Robbiem Nevilem, produkována Gerrardem a poprvé zazpívána Miley Cyrus (jako Hannah Montana). John Carta složil pro píseň hudbu. Slova písně popisují základní myšlenku TV sérií.

Plně dlouhá verze, která má délku 2 minuty a 54 sekund, byla zahrnuta do soundtracku seriálu, vydaném v říjnu 2006. Pro TV verzi jakožto úvodní znělku, která trvá pouze 50 sekund, byly použity pouze první dvě a dvě poslední sloky.

"Just Like You" a "The Other Side of Me" byly původně testovány pro úvodní znělku, předtím než byla vybrána "The Best of Both Worlds".

Pro třetí sérii, byla použita nové verze úvodní znělky. Hrající píseň je nová zremixovaná verze The Best of Both Worlds, která byla původně nahrána pro Hannah Montana: The Movie (a také se v něm objevila).

Postup přípravy:

Středně obtížné

Svíčkovou odblaníme a maso nakrájíme na 4 špalíky. Lehce je naklepeme dlaní, osolíme, opepříme a pokapeme po obou stranách olejem. Necháme 30 minut v lednici odležet.

Z másla a hladké mouky uděláme světlou jíšku, kterou zalijeme vývarem z masoxu. Důkladně rozkvedláme, přidáme smetanu a pečlivě promícháme. Asi 20 minut za stálého míchání povaříme. Do omáčky přidáme zelený pepř (asi 1/2 roztlučeme) a krátce prohřejeme. Maso opečeme na rozpáleném oleji z každé strany - dle vlastní chuti.

Biftek servírujeme s omáčkou. Jako přílohu podáváme hranolky, krokety nebo opečené brambory.

Borůvkový tvarohový dort

Krém

2 lžíce	Želatina
2 dl	Mléko
500 g	Měkký tvaroh
3 lžíce	Moučkový cukr
1 balíček	Vanilkový cukr
400 g	Borůvky

Na ozdobení

1 balíček	Šlehačka v prášku
	Mléko

Postup přípravy:

Snadné

Dortovou formu vyložíme na dně i po stěnách piškoty. Želatinu namočíme do vlažného mléka a necháme nabobtnat. Měkký tvaroh, cukr a rozpuštěnou želatinu našleháme do hladkého krému.

Polovinu krému nalijeme na piškoty, pokryjeme další vrstvou piškotů. Do zbývající části krému přisypeme větší část borůvek a rozmixujeme. Natřeme na piškoty a uložíme do chladničky ztuhnout a rozležet. Jednotlivé porce dortu ozdobíme smetanou připravenou podle návodu na obalu a zbylými borůvkami.

Pohled do nejvzdálenějších částí vesmíru prostřednictvím Hubbleova teleskopu

Vesmír či kosmos (z řeckého κόσμος, ozdoba, šperk ale později také vše uspořádané, řádné, vesmír) je označení pro veškerý (časo-)prostor a hmotu a energii v něm. V užším smyslu se vesmír také někdy užívá jako označení pro kosmický prostor, tedy část vesmíru mimo Zemi.

Různými názory na svět a jeho vznik se již od pradávna zabývala filosofie a různá náboženství. V dnešní vědě se zkoumáním vesmíru jako celku zabývá hlavně kosmologie a astrofyzika.

Podle některých vědeckých teorií je tento "náš" vesmír součástí systému většího počtu vesmírů zvaného multivesmír (někdy též mnohosvět). V mnoha dílech sci-fi a fantasy literatury se vychází z předpokladu, že některá z těchto teorií platí a navíc že je znám způsob, jak se mezi vesmíry pohybovat. Jiné vesmíry mohou mít zcela odlišné fyzikální zákony než ten náš.

Vznik a stáří vesmíru

Jedním ze zásadních kosmologických objevů učiněných ve 20. století bylo pozorování expanze vesmíru (podrobněji viz Hubbleův zákon). Extrapolace tohoto pozorování do minulosti vede k závěru, že vesmír vznikl před konečně dlouhou dobou, a nedlouho po svém vzniku byl malý a horký. To je základem dnes ve vědě všeobecně uznávané teorie Velkého třesku.

Pro samotný počátek vesmíru v časech srovnatelných s Planckovým časem existuje větší množství různých hypotéz. Předpokládá se, že vzhledem k vysoké hustotě energie, velmi malým rozměrům vesmíru a vysokému zakřivení prostoročasu bude pro popis potřebná dosud neexistující kvantová teorie gravitace. Přímočaře použitá obecná teorie relativity předpovídá na začátku vesmíru singularitu.

Přibližně 10^-35 s od počátku prošel vesmír obdobím velmi rychlého rozpínání, kosmické inflace. Na konci inflace existovala většina hmoty ve vesmíru ve formě kvark-gluonového plazmatu. S pokračující expanzí a tím i poklesem teploty se kvarky začaly vázat do podoby dnes běžné (baryonové) hmoty. S další expanzí a ochlazováním se vytvořily elementární částice a jádra atomůvodíku, deuteria a helia. S dalším ochlazováním jádra s elektrony vytvořila atomy a vesmír se tak stal průhledným pro záření. Toto záření je dosud pozorovatelné jako tzv. reliktní záření.

Pozvolna se z původních gravitačních nehomogenit vytvořily struktury, které dnes ve vesmíru pozorujeme, jako galaxie, hvězdy a mlhoviny. Většina hmoty (energie) se ovšem ukrývá v podobě přímo nepozorované temné hmoty, resp. temné energie.

Soudobá měření, např. reliktního záření projektem WMAP, umožnila určit u řady výše zmíněných parametrů vývoje vesmíru hodnoty s chybou několika málo procent^[1]:

Poznámka: uvedené chyby odpovídají přesnosti měření. Kromě toho je možné, že nějakými závažnými chybami trpí model vývoje vesmíru použitý k výpočtu hodnot.

Rozměry vesmíru

Dosud není jasné, zda má vesmír konečnou nebo nekonečnou velikost a objem.

Nicméně veškerý pozorovatelný vesmír, zahrnující všechna místa, která nás mohla kauzálně ovlivnit, má jistě konečnou velikost. Současná vzdálenost k hranici pozorovatelného vesmíru se odhaduje na 78 miliard světelných let (7,4 × 10²³ km).

Ve skutečnosti se jak v odborné tak v populární literatuře slovo vesmír užívá často právě pro pozorovatelný vesmír. Z hlediska vědecké metodiky je v principu nepozorovatelná část vesmíru pro vědu irelevantní. Musíme si ale uvědomit, že jelikož víme že vesmír vznikl zhruba před 13,7 miliardami let, není možné dohlédnout dále, než právě do vzdálenosti 13,7 miliard světelných let, jelikož k nám světlo nestačilo doputovat.

Složení

Námi pozorovatelná hmota tvoří 4 %, která jsou rozděleny asi na 1 % svítících objektů hvězd, pulsarů a supernov a na 3 % dalších menších nesvítících objektů jako hvězdný prach a plyn, nesvítící hvězdy, planety a planetky.

Už v roce 1933 získal švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky data svědčící o existenci temné hmoty. Dlouhou dobu byl jeho objev ignorován, až teprve s rozvojem úrovně měření rudého posuvu a z následných rotačních charakteristik spirálních galaxií se usoudilo, že jsme schopni pozorovat šestkrát méně hmoty, než je třeba, aby se pozorované vzdálené hvězdokupy udržely v gravitačním poli jádra galaxie. Temná hmota, které je 23 %, se neskládá z běžných částic, má gravitační sílu, ale s elektromagnetickým zářením téměř neinteraguje.

Největší část vesmíru tvoří temná energie (energie vakua), která představuje celých 73 % energie vesmíru.

Správnější název je "skrytá" hmota a energie, užívá se ale i nesprávně názvů tmavá, tajemná, černá.

Někteří vědci zastávají teoriimultivesmíru, která poukazuje na možnost, že vesmírů, jaké se snažíme poznat, existuje velké množství a my jsme pouze v jednom z nich.

Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru

Počet galaxií se podle pozorování odhaduje na 120 miliard, nicméně pozorovatelný vesmír tvoří jen část celkové velikosti a není známo, jak velkou. Dále je třeba podotknout, že vidíme velmi vzdálenou minulost. Pravděpodobně má dnes vesmír nesrovnatelně více galaxií, než my vidíme pomocí teleskopů. Bude tím pádem také mnohem více prosvětlený. Přesto vše světlo nedokáže stíhat rozpínatelnost vesmíru. Tudíž světlo letící směrem k nám je zároveň unášeno expanzí vesmíru. Proto je prakticky nemožné vidět "konec vesmíru". Galaxie samy tvoří obrovské kupy a ty pak nadkupy. Musíme si uvědomit, že když pozorujeme vzdálené galaxie, díváme se ve skutečnosti do dávné minulosti. Je to dáno tím, že rychlost světla je sice obrovská, není ale nekonečná. Hubbleovým vesmírným teleskopem se díváme do doby před 13 miliardami let. Je možné, že v současném vesmíru existují stovky miliard galaxií.

Počet všech hvězd je už těžké spočítat. V každé galaxii jsou stovky až tisíce miliard hvězd. Naše galaxie, zvaná Mléčná dráha, jich má přibližně 300 miliard ±100 miliard.

Existují různé názory na to, zda jsme jedinou formou života ve vesmíru, případně jak častý v něm život je. Pro odhad počtu obyvatelných planet byly vytvořeny různé vzorce, ovšem s nejasnou platností.

Objekty ve vesmíru

• galaxie, tvoří kupy galaxií a ty pak nadkupy
• mlhovina
• hvězda, dvojhvězda, hvězdokupa, červený obr, kvasar, pulsar (neutronová hvězda), bílý trpaslík, supernova
• černá díra
• temná hmota, temná energie
• umělé kosmické těleso
• planeta
• měsíc planety

Některá kosmická tělesa jsou do kosmického prostoru dopravovány s posádkou, členové takové posádky se pak nazývají ve východní (Rusko, Česká republika, Slovensko, atd.) terminologii kosmonauty a v západní (USA) astronauty. V Číně se pak používá označení účastník kosmického letu nebo člověk plující nebem (v Americe se pak pro čínské kosmonauty používá termín tchajkonaut).