Test od 10-12 (příklady)

1,118:5

Test od 12-15 roků (příklady)

1,156-85

XXXL TEST LOGICUS :-)

1,VEM SI PAPÍR A PÍSÁTKO

Ověřte si svoje všdomosti

Test od 5-7 ročků

1,spočítej kolečka OOOOOO

Pro zvídavé aneb jak se starat o želvu

(suchozemskou)

Pro želvu musíte podle její velikosti koupit akvárko musí tam mít prostor aby tam

 mohla chodit.Musíte ji sem tam namazat krunýř.Na namazání jejího krunýře

nepoužívejte dospělácké krémy spíše nějaké dětské nebo NIVEU ta je sice pro

dospěláky, je jemná.6elvě se musí o vody kapat tabletky které zajistí že bude mít

tvrdý a zdravý krunýř mají je skoro v každém zverimexu.Většinou se kapou dvě

kapky, ale nevím jestli u každých kapek, ale tam je to na nich vždycky

napsané.Želva miluje i je to pro ni i zdravé tyhle věci-studený salát sem tam

játra,jabko a různé ovoce a zeleninu,granule pro želvy které mají v každém

zverimexu.....Želva musí mít každý den čistou vodu a každý den vynést trus.Želva

se musí pravidelně(tak 1 za týden) koupat a to tak že ji do umyvadla do misky do

vany... nalít vodu tam aby se ji mohla nalokat takže tak aby to měla pod bradu.Želva

se můsí koupat proto aby se vyprázdnila(vykakala,vyčurala).

Tak to je asi vše.....

Pro zvídávé.....

Jak se starat o psa

Když si pořídíte štěně je důležité nechat ho odčervit naočkovat a další různé věci které já už neznám, ale doktor určitě jo.Musíte mu koupit speciální granule pro štěňata vžádném případě to nesmí být pro dospělého psa, protože dospělý a malý pejsek potřebuje každý úplně jiný vitamíny.Štěňata papají většinou 3x deně.Dlouhosrstá štěňata se nesmí nějakou dobu stříhat ani koupat stříhat se přiznám že nevím proč, ale říkat to doktor a koupat se nesmí, protože by měli nemosnou nebo vysušenou nebo pupínkovou srst(každý pejsek na to reaguje jinak.).Dlouhosrstí psi se musí každý den nejméně 1 česat aby neměli zacuchanou srst.Bílí pejsci většinou boloňáci nebo maltezáci by se měli po každé venkovní procházce umýt(vím že jsem říkala že ne, ale tlapky, čumáček a zadeček nevadí tam se jim nic nestane, ale nic víc ne!!!Jak mají cca tak rok tak se můžou (ale nemusí) chodit stříhat(výstavní ne).Po každém psím jídle se musí umý miska to se taky přiznám že nevím proč, ale přečetla jsem to v enciklopedii.Každý pes musí chodit min. 1 za rok k zvěrolékaři např.-ostříhat drápky,vymačkat žlázy,na očkování,na očkování proti vsteklině nakontrolu i když pejskovi nic není....Pes musí mít svůj klid a ktomu slouží pelíšek bouda deka....S pejske je důležité chodit každý den na procházky například aby se mu v hlavě udělaly jiné myšlenky,pořádně se vylítal a vyblbnul....Dospělí pes jí 1 deně.Hlavně pejskovi musíte dát své srdce a svou důvěru a lásku a máte zaručené že váš pes vás bude milovat

Tak to je asi vše ......................

Křečka můžete koupit ve zverimexech, nebo na inzerát, případně od vašeho známého či kamaráda. Při výběru se podívejte, jestli je křeček čilý, nemá-li špinavou či zježenou srst. Také by se neměl neustále drbat. Je to známka toho, že má kožní cizopasníky. Před koupí byste si měli pořídit základní výbavu:

• klec nebo terárium
• bednička na hnízdo
• cvičební kolo
• hobliny
• materiál na hnízdo - seno, bílý papír, bavlněné hadry, lepenka
• misky na jídlo
• napájecí láhev
• potrava
• malá větev nebo kus dřeva na hryzání

Křeček by měl mít vždy čistý domov, aby byl zdravý. Nikdy nesmíte dopustit, aby klec zvlhla. Na to dejte hlavně pozor, jestli máte terárium, protože v teráriích špatně cirkuluje vzduch. Každý den byste měli prohlédnout všechny rohy klece, protože křečci přebytečnou potravu s oblibou ukrývají a mohly by tam být shnilé kousky ovoce nebo zvlhlá semena, která začnou rychle plesnivět. Nekrmte ho proto větším množstvím, než křeček spotřebuje za jeden den. Misky na potravu a napáječku denně čistěte. Zvlhlou vystýlku každé dva dny odstraňte a nahraďte ji čerstvou. Zhruba jednou za týden proveďte generální úklid klece - to znamená, že kompletně odstraníte podestýlku, materiál na hnízdo v případě potřeby znovu obnovíte, klec nebo terárium vymyjete teplou vodu s přísadou jemného desinfekčního prostředku. Nepoužívejte silně aromatické a agresivní prostředky, mohou být pro křečky nebezpečné. Jak často je potřeba provádět "generální úklid " závisí také na velikosti klece, počtu zvířat, druhu potravy a druhu zvířete. Pokud máte například křečíky džungarské, není potřeba klec čistot tak často. Čištění klece není nepříjemná práce, pokud to děláte dost často a pokud máte svá zvířátka opravdu rádi.

Většina druhů křečků obývá pouště a stepi, které nabízejí dostatek potravy jen po velmi krátké období. Po zbytek roku je stravy velmi málo. Proto mají křečci lícní kapsy, v kterých mohou přenášet velké množství potravy do hnízda. Základním jídlem křečků jsou různá semínka a oříšky. V obchodech si můžete koupit již připravenou a vyváženou směs, která obsahuje téměř všechny složky potravy, které potřebuje. Ale měli byste dávat rozmanitou potravu. Ovoce a zelenina jsou další složky potravy, které křečky zásobují vodou a vitaminy.
Zde je několik druhů ovoce a zeleniny, které můžete svému křečkovi beze strach dát sníst:
mrkev, petržel, celer, červená řepa, okurky, kukuřice, brambory (bez jedovatých klíčků), cuketa, špenát, tuřín, štěrbák, květák i s listy. Zeleninu podávejte vždy syrovou, nejlépe z vlastní zahrádky. Dejte pozor, aby nebyla postříkána pesticidy. Nevhodná je pro křečky nadýmavá zelenina, jako je cibule, kapusta a pórek. Z ovoce tvrdé hrušky, maliny, jahody, banány, hroznové víno. Nekrmte kyselým ovocem jako jsou citrusové plody, kiwi apod., protože mnoho malých hlodavců tyto plody špatně snáší. Vše předem vždy omyjte vlažnou vodou a dobře osušte.

• Kýchání , podrážděné oči a nos, ze kterého teče: Může to být alergie, třeba na nějaký materiál na hnízdo, ale může to být také nachlazení, takže držte křečka v teple, a když mu nebude do druhého dne lépe, odneste ho ke zvěrolékaři.
• Srst kolem ocasu je velmi špinavá a třeba i vlhká: Váš křeček má asi průjem. Možná jen proto, že snědl něco, co mu nesvědčilo, ale může to být také první známka vážné infekční nemoci, takže odneste křečka ke zvěrolékaři.
• Olysalá místa v kožíšku: Může to být jen stářím, nebo se mohl křeček o něco třít a srst si odřít. Ale pokud si holá místa škrábe, mohou to být roztoči. Veterinář vám jistě dá přípravek, který vašemu křečkovi pomůže.
• Nechuť k jídlu, oteklá tvář a slzící oči: Vašemu křečkovi určitě něco uvízlo v lícním váčku. Odneste ho k veterináři.
• Po pádu nebo po příliš divokém zacházení leží křeček úplně nehybně, jako by byl mrtvý: Je v šoku, i když nemusí být nijak vážně zraněn. Když ho necháte na klidném místě, měl by se za hodinu nebo za dvě vzpamatovat. Když ne, můžete ho donést ke zvěrolékaři.
• Říznutí - křeček se o něco ostrého pořezal: Přidejte kapku antiseptika k teplé vodě a jemně ránu omyjte. Když zčervená a zanítí se, odneste křečka ke zvěrolékaři.
• Na různých místech těla jsou hmatatelné nebo viditelné otoky, nádory: Pokud se rychle zvětšují, může jít o hnisavý vřed, který většinou za nějaký čas splaskne. Pomalé zvětšování nádoru znamená, především u starších hlodavců, že jde o zhoubný nádor, o rakovinu. Ušetřete křečka utrpení a nechte ho uspat.
• Problémy se zuby: Pokud si křeček nemůže pravidelně obrušovat zuby, mohou mu přerůst a křeček nebude moci jíst (stačí nějaký kus dřeva na hlodání). Může to také způsobit deformace čelisti. Ta bohužel není léčitelná a zuby musí být pravidelně obrušovány lékařem. Občas se mohou hlodáky také zlomit, pokud však budou mít křečci dostatečnou dávku minerálních látek, rychle narostou.
• LCN-zánět mozkových blan: Toto onemocnění postihuje křečky do věku tří měsíců. Symptomy nejsou nijak nápadné, nemoc je ale přenosná na lidi. Nebezpečná je pouze pro těhotné ženy, neboť hrozí poškození plodu.

Zajímavosti o zvířatech

Tasmánský čert – vačnatec z Tasmánie

Všeobecně o tasmánském čertovi

Tasmánský čert je všeobecně známé označení pro dravého vačnatce jménem Ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii). Jsou to samotářsky žijící zvířata, které se potkávají pouze u kořisti a nebo při rozmnožování. Nejagresivnější jsou dospělí samci.

Ďábel medvědovitý a jeho rozšíření

Tento dravý vačnatec žije pouze v Tazmánii, kde obývá suché

sklerofylní lesy, pobřežní lesíky a okraje měst. V ostatních částech světa už jej bohužel nenalezneme. Od května roku 2008 je považován za ohrožený druh a tamější vláda se snaží o účinný boj proti rakovině tváře, která se mezi tasmánskými čerty v posledních letech až děsivě rozšířila.

Tasmánský čert - jak vypadá?

Ďábel medvědovitý (zvaný také Tasmánský čert) má zavalité, velmi silně osvalené tělo, velkou hlavu a dlouhý ocas, dosahují téměř do poloviny délky těla. Průměrná délka těla samce je 65,2 centimetrů, délka ocasu 25,8 centimetrů. Váha se pohybuje okolo osmi kilogramů. Samice má průměrnou délku těla 57 centimetrů a délku ocasu 24,4 centimetrů. Váha samic se pohybuje okolo šesti kilogramů. Srst je černá, často jsou na ni patrné bílé skvrny nebo pruhy na hrudi a zadnici. Z obličejové části a z vrcholku hlavy vyrůstají citlivé hmatové vousy, které tasmánskému čertovi pomáhají při nočním lovu lokalizovat kořist.

Zajímavosti o smyslech koní

Koně mají neobyčejně vyvinuté smysly. Díky čichu poznají, že jste nervózní, slyší zvuky pro lidské ucho neslyšitelné a vidí panoramaticky. A to není zdaleka vše. Čtěte o neuvěřitelných schopnostech tohoto majestátního zvířete.

Zrak koní - jak vidí kůň?

Protože má kůň oči umístěné po stranách hlavy, vidí téměř všechno kolem sebe, ale v oblasti nozder před nimi zůstává jakýsi mrtvý úhel - v něm kůň nevidí nic, proto si nikdy nestoupejte čelem ke koni, ale raději bokem. Stejně jako s ušima dokáže hýbat s každým okem nezávisle na sobě.

V Evropě se nebudou smět prodávat výrobky z tuleňů!

Evropský parlament odhlasoval zákaz prodeje výrobků z tuleňů na unijním trhu. Prodávat se nebudou smět výrobky z tulení kůže, masa ani tuku. Výjimky ze zákazu budou mít jen domorodé komunity lovící tuleně pro svou obživu. Pro zákaz obchodu s výrobky z tuleňů se vyslovila drtivá většina evropských zákonodárců - 550 ze 785. Podle společného nařízení Evropské rady a parlamentu bude ilegální prodej oděvů, obuvi, masa, tuku a také kosmetických přípravků z tuleňů. Porušení zákazu budou sankcionovat členské státy podle národní legislativy. Nařízení stanovuje výjimky pro výrobky zpracované Inuity a jinými domorodými skupinami, které loví tuleně tradičním způsobem, a jen pro svou obživu. Nařízení míří hlavně proti Kanadě - známé průmyslovým lovem tuleňů pro jejich kožešinu, při kterém lovci užívají drastické metody a nešetří ani tulení mláďata. Uzavření evropského trhu pro tulení produkty by mělo Kanadě způsobit ztrátu 6,6 milionu kanadských dolarů ročně. Předsedkyně parlamentního výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Arlene McCarthyová doufá, že toto téma nehrozí dobré vztahy Unie s Kanadou na nadcházejícím summitu českého předsednictví s touto severoamerickou zemí. Prodej tuleních produktů je totiž jen kapkou v moři obchodní výměny s Kanadou, která dosahuje 23 miliard dolarů.

Můj názor?KONEČNĚ!Už i v Bravu psali (sice už dávno,ale psali) aby ste šli tam a tam podepsat petici,že snad s tím přestanou a ono to zabralo!Co si myslíte vy?

Jak se zbavit zápachu od zvířacího mazlíčka

Chováme doma kočku - jak odstranit kočičí zápach

Pokud chováte v panelovém domě kočku, případně více koček, je zapotřebí dodržovat základní hygienická pravidla. V bytě pravidelně větrejte (vhodné je pořízení sítí do oken, předejdete tak tomu, že vám vaše kočka nechtěně vypadne z okna).

Kočky není potřeba pravidelně venčit, proto je nutné určit jim v bytě místo, kde budou moci vykonávat svou potřebu (nejlépe na méně frekventovaném místě). Kočičí výkaly mají velmi intenzivní zápach, proto je vhodné zřízení speciální kočičí toalety, do které je vhodné umístit hrudkující stelivo.

Nezapomeňte na to, že kočičí toaleta by se měla vyměňovat alespoň jednou až dvakrát denně, jen tak předejdete nechtěnému zápachu.

Na výběru steliva záleží!

Čím kvalitnější stelivo koupíte, tím snadnější bude jeho výměna a samozřejmě také bude vyšší jeho funkčnost. Sláma a piliny nejsou příliš vhodnou volbou. Odborníci doporučují speciální hrudkující steliva, která lze jednoduše vyměnit.

Jakmile vykoná domácí mazlíček svou potřebu, stelivo jeho moč vsákne a následně vytvoří hrudku. Hrudky pak stačí pouze ze zvířecí toalety odstranit. Doporučujeme zakoupit kvalitnější (sice dražší) hrudkující stelivo, které vydrží déle a nepráší se z něj.

Chováme v bytě psa - jak odstranit zápach od psa?

Pejsci, kteří jsou chováni v bytě vyžadují pravidelné procházky, alespoň dvakrát až třikrát denně. Co si budeme povídat, když je škaredé počasí,tak se nám ven zkrátka nechce. Ale, co s pejskem, který potřebuje vykonat svou potřebu a nemůže za to, že je venku škaredě?

Vyřešit tento problém můžeme poměrně jednoduše, stačí pořídit mu speciální psí toaletu (ta je úplně stejná, jak ta kočičí - tedy bedýnka a vhodné stelivo, nejlépe hrudkujícího charakteru). Nezapomínejte ovšem na to, že je to pouze provizorní řešení, protože psi potřebují pravidelný pohyb formou procházek.

Chováme v bytě hlodavce - jak odstranit zápach od hlodavců?

Mnoho českých domácností chová křečky, myši, morčata, osmáky, zakrslé králíčky a nebo třeba činčily. Krmení je ten nejmenší problém... Udržování čistoty v kleci hlodavce by mělo být na denním pořádku, zejména je důležitá pravidelná výměna podestýlky. Nejvhodnější podestýlkou je již zmiňované hrudkující stelivo, kukuřičná drť nebo lisovaný dřevěný granulát, které lépe vsakují moč a pohlcují pachy.

Spreje, prášky a "účinné" odstraňovače zvířecího zápachu

Na našem trhu si lze vybrat z opravdu široké nabídky "zaručených" odstraňovačů zvířecích zápachů ve formě spreje, tekutiny a nebo například prášku. Některé přípravky sice zvířecí zápach zmírnit mohou, nikdy jej ovšem neodstraní úplně. Zkrátka základem čistého a voňavého domova je pravidelný úklid zvířecího příbytku.

Pryč se zvířecími chlupy

Kdo pouští nejvíce chlupů?

Budete se divit, ale nejhůře odstranitelné jsou chlupy z krátkosrstých psů. Ty se totiž do oblečení, pohovek a koberců doslova zapichují a dostat je pryč je pak skoro nemožné. Záleží ale také na materiálu oblečení či čalounění - čím je povrch hladší, tím méně se na něm chlupy drží. Nepřilnavé je například hedvábí nebo stoprocentní bavlna (příměsi jako je elastan nebo polyester působí staticky a chlupy opět přitahují). Naprostou katastrofou je naproti tomu manšestr a samet.

Jak odstranit...

..chlupy z gauče

Chlupy z čalouněného nábytku nejlépe odstraníte gumovými rukavicemi, které namočíte pod tekoucí vodou. Přebytečnou vodu z rukavic otřepejte, pak rukama sbírejte chloupky krátkými, škrablavými pohyby. S gumovými rukavicemi se prsty dostanete i do skulin a rohů.

..chlupy z koberce

Nevlastníte-li vysavač se speciálním kartáčem na zvířecí chlupy, investujte alespoň do smetáku s gumovými štětinami. Dokáží zvířecí chlupy perfektně zachytit!

..chlupy z oblečení

Psí nebo kočičí chlupymůžete z oblečení odstranit několika způsoby. Pokud zrovna opouštíte domov a potřebujete se chlupů ze svého saka zbavit okamžitě, použijte některý z válečků na čištění oblečení. Existují tři druhy - látkové, které při pohybu jedním směrem chlupy zachycují a při pohybu zpětném pouštějí; gumové, na které se chlupy při přejíždění oděvu nalepí; a jim podobné válečky s lepícími papírky (ty po použití vyhodíte a vyměníte za nové). Zatímco hladký váleček je ideální na hladké materiály jako jsou košile nebo džíny, látkový váleček upotřebíte na manšestr nebo flaušové kabáty.

Nouzové řešení

Jestliže žádný z pomocníků doma nemáte, nouzovým řešením je omotat si kolem ruky lepící pásku (lepící částí vně) a postupným oťapkáváním chlupy zachytávat. Smolařům, kteří nemají po ruce ani pásku, doporučujeme vyčistit oblečení navlhčenou rukou.

Chlupy na vypraném prádle? To snad ne!

Ale ano, i to se může stát. Sušičky prádla sice zbaví vaše oblečení chlupů dokonale (horký vzduch všechny drobné částečky z prádla doslova vyfoukává), ne všechny domácnosti jsou ale touto vymožeností vybaveni. Přesto existuje finta, díky které už se nad příští várkou vypraného a přesto chlupatého prádla rozčilovat nebudete. Stačí přidat do pračky spolu s oblečením čistou molitanovou houbičku na nádobí. Na ní se všechny chlupy nachytají!

Světové organizace FIFe a FCI

FIFe

FIFe (Fédération Internationale Féline) je mezinárodní organizace milovníků a chovatelů koček, která byla založena v roce

1949 francouzkou M.Rabel. Původní název organizace FIFe zní United Nations Organization of the Cat Fancy.

United Nations Organization of the Cat Fancy byla teprve roku 1981 zaregistrována v Ženevě pod názvem Federation Internationale Feline (FIFe). Nejvyšším zákonodárným orgánem FIFe je Všeobecné politické shromáždění. V roce 1998 bylo v organizaci FIFe registrováno 400 organizací z celého světa, jejich počet každým rokem neustále stoupá.

Hlavním cílem FIFe je sjednotit celosvětově standarty plemen koček (ty vznikly na základě celobiologických zákonů).

Všechna plemena koček jsou rozdělena do čtyř základních skupin:

1.Perské a exotické kočky

2. Polodlouhosrsté kočky

3. Krátkosrsté a somálské kočky

4. Siamské a orientální kočky

FCI

FCI je mezinárodní organizace, která se zabývá plemeny psů a také celkově kynologií. Byla založena v roce 1911 Německem, Rakouskem, Belgií, Francií a Nizozemskem. Během 1. světové války organizace FCI zanikla, o její obnovu se postaraly v roce 1921 organizace Société Centrale Canine de France a Société Royale Saint-Hubert. Hlavní sídlo má FCI v Belgii ve městě Thuin.

Dnes má tato organizace 80 členských zemí, celkem existuje 468 plemen psů, která jsou u FCI evidována. Nad každým jednotlivým plemenem má patronát určitý členský stát, který sepisuje standard plemene. Organizace FCI je zodpovědná za překlad a doplňování standartů.

Všechna plemena psů jsou rozdělena do deseti základních skupin (dle vzhledu a využití plemene)

1. Plemena ovčácká, pastevecká a honácká

2. Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi

3. Teriéři

4. Jezevčíci

5. Špicové a tzv. plemena primitivní

6. Honiči a barváři

7. Ohaři

8. Slídiči, retrívři a psi vodní

9. Společenská plemena

10. Chrti

Eko farmy

Běžné farmy versus ekofarmy

Zásadní odlišení ekofarmy od tzv. zemědělských družstev je v přístupu chovatelů ke zvěři, v počtu chovných kusů a pečlivostí ve výběru krmných produktů. Úmyslem zakladatelů tohoto nápadu bylo vytvořit příjemnější a klidnější prostředí pro skot, ovce, prasata či drůbež a zachovat přirozené podmínky pro jejich existenci.

Nesporné výhody ekofarem

Zvěř na biofarmách je chována ve větších prostorách a zpravidla mívají možnost celoročního výběhu. Pohyb na čerstvém vzduchu je jedním ze základních a nezbytných požadavků pro punc "ekokvality", mléčné výrobky a maso pak dosahuje vyšší hodnoty. Volba a výběr krmných směsí nepřekračuje stanovená a přísná kritéria a tím je zaručena ta nejlepší jakost všech výrobků.

Např. drůbež je krmena obvykle biopšenicí, biokukuřicí a do jídelníčku se jim zahrnuje také biosoja. Samozřejmostí je i zatravněný výběh, na kterém se můžou živit po celou dobu jejich vývinu. Kuřata neprocházejí rychlým růstem jako v klasických drůbežárnách, to znamená, že jejich denní režim není ovlivněn dlouhým, umělým svícením.

Díky dostatečnému spánku, pohybu a kvalitní krmě není zapotřebí jakkoliv zasahovat do imunitního

antibiotikami či hormony. Některé biofarmy svou zvěř krmí vlastním vyrobeným ekokrmivem, zde se většinou jedná o skot. Krávy jsou vypouštěny také na pastvu, kde mohou trávit většinu roku, kromě chladných zimních měsíců. A ani telátka nepřijdou o své, jestliže nejsou krávy dojeny.

Veškeré mateřské mléko náleží pouze jim a to přispívá k normálnímu, přirozenému růstu. V klasických zemědělských farmách jsou telátka téměř ihned po narození odstavena od matky, aby se mléko využilo ke komerčním úkonům.

Chov na ekofarmách je finančně nákladný

Chov hospodářské zvěře na biofarmách je finančně nákladný, a proto i výrobky z nich jsou v porovnání s ostatními nesrovnatelně vyšší. Jsou však bez chemických přídavků a koupí podpoříte nejen chovné stanice, ale také své zdraví.

Máme právo žít!

Prosím podepište tuhle petici,nebo si to dejte na blog.Hlavně to teda podepište!Já sem tam už podepsaná!Je to blogmame-pravo-zit.blog.cz.Jinak už mám hotovej design a nastavim ho zítra!

Veterinární záchranka

I zvířata potřebují pomoc

Nejen lidé, ale také zvířata mají své strážné anděly, přesněji tedy veterinární záchranku, která pomáhá při záchraně jejich životů. Princip pomoci je stejný, jak je tomu u sanitek pro lidi - po telefonickém rozhovoru jede sanitka neprodleně na místo, kde je potřeba pomoci, poskytne první pomoc a odveze pacienta do nemocnice, přesněji tedy na veterinu.

Pro koho je veterinární záchranka určena?

Veterinární záchranka je určena především pro větší zvířata (kočky, psy, papoušky, plazy, želvy, ježky). Co se týče hospodářských zvířat (krávy, kozy, koně), tak záchranka může poskytnout první pomoc, ale následující léčba je předána odborníkovi na daný druh.

Veterinární záchranka má také velmi nemilé povinnosti, uspání zvířat v případě potřeby (neléčitelné nádory, apod.). Poskytuje také takové služby, jako je například převoz zvířat k veterinárnímu lékaři či na hřbitov.

Veterinární záchranka - důležité informace

Na veterinární záchranku můžete zavolat kdykoliv, funguje 24 hodin denně. Pokud potřebuje váš domácí mazlíček naléhavě pomoc, můžete zavolat. Nevolejte však ve zbytečných případech, tato organizace vznikla z vlastní iniciativy a není dotovaná státem, proto nezneužívejte tuto službu.

Nejčastěji jsou týraná tato zvířata:

Ovce,tato nevinná chundelatá zvířátka jsou často oběťmi týrání zvířat

Plazy

Aligátoři

• Největší naměřená délka aligátora byla 5,84 m, ale většina má kolem 3 m.
• Krokodýli neumějí žvýkat. Svou kořist trhají na kusy a ty pak polykají.
• Aligátoří samice jsou oddané matky. Stavějí ohromná hnízda, do nichž kladou až 60 vajec. Po vylíhnutí nejméně rok zůstávají se svými mláďaty.
• Krokodýli zívají, ale ne proto, že by se nudili nebo byli unavení, otevřením tlamy se ochlazují.

Hadi

• Nejmenšími hady jsou slepani, kteří v dospělosti měří něco kolem 10 cm.
• Nejtěžším hadem je anakonda, která v dospělosti může vážit až 180 kg.
• Mezi nejdelší hady patří krajta mřížkovaná. Žije v deštných pralesech Jihovýchodní Asie, kde může dorůst délky 10 m.
• V jednom doupěti se může shromáždit až 1000 chřestýšů, kteří se tak navzájem zahřívají.
• Užovka při napadení často hraje mrtvou. Leží s převrácenou hlavou a vyplazeným jazykem. Navíc vydává strašlivý zápach.

Obojživelníci

• Ropušník se brání tím, že z očí vystřikuje jedovatou krev.
• Největším ještěrem je varan komodský, který dorůstá délky až 3 m a může vážit víc než dva dospělý lidé.
• Šupiny na plazím těle jsou tvořeny keratinem, stejnou látkou jako lidské nehty.
• Bazilišek dokáže po zadních nohách běžet po vodě, když zpomalí potopí se a zbytek cesty musí doplavat
• Scink uťatý vypadá, jako kdyby měl dvě hlavy. Jeho velký, pahýlovitý ocas mate predátory a umožňuje tak scinkovi, aby utekl.

• Pralesničky (jedovaté šípové žáby) jsou nejmenšími obojživelníky. Některé měří jen asi 2 cm.
• Podobně jako ještěrky i někteří mloci v ohrožení odvrhují kus ocasu. Útočník se vrhne po svíjejícím se ocasu, zatímco mlok uteče.
• Velemlok japonský dorůstá délky 1,5 m.
• "Skleněné žáby” z Jižní Ameriky vypadají, jako kdyby byly tvořeny průhledným rosolem. Z břišní strany jim je vidět přímo do těla.